Briefly in English: Published On February 6, the Saami National Day, the essay by Ánne Márjá Guttorm Graven discusses the relationship of the Saami language to the dominant language as well as practical instruments for strengthening the profile of Saami languages. She is a professional of the Northern Saami language. Guttorm Graven appreciates all the small advances that raise the status of Saami languages and wants to actively contribute to this process. The text is in Northern Saami.
“Mii fertet geavahit giela vai dat eallá ja ovdána.” Dát lea diehttelas cealkka, man leat gullan juo máŋgii. Muhto leago nu, ahte mii duođas vuoruhit sámegiela árgabeaivvisteamet? Dat leat min – giellageavaheddjiid – árgabeaivválaš válljemat, mat láhčejit giellamet boahtteáiggi.
Jáhkán dávjá lea nu, ahte sis geain ii leat sámegielmáhttu, gáddet sámegielagiid oažžut buot nuvttá beare danin, go sis lea giellamáhttu. Sámegiela vuoruheapmi goit mearkkaša dávjjimusat liigenávccaid, návccaid, maid eanetlogugielahálli ii dárbbaš oba smiehtadit. Jus háliidat telefovnnain čállit sámegillii, fertet vuos viežžat liigeprográmma, sámegielat boallobeavddi, telefovdnii ovdal sáhtát čálligoahtit sámegielbustávaiguin. Sámegiella soaitá šaddat noađđin váhnemii, guhte rahčá oččodit sámegiela skuvlii dahje mánnái, guhte gártá leat áidna sámegielaoahppi olles skuvllas dahje geasa šaddet guhkit skuvlabeaivvit sámegiela dihte.
Ii leat sápmelaččaid sivva, ahte buohkat eai leat oahppan sámegiela, danin go oassi min árbbis lea hávkaduvvon. Gal mun dieđán, ahte sidjiide lea bahča, go eai ádde man birra lea sáhka, jus soapmásat sámástit ja de báifáhkka rešket. Mun ádden sii dovdet iežaset olgguštuvvon. Mii dovdat dan bákčasa ja morraša, mii máŋgasiin lea dáruiduhttima, ruoŧaiduhttima, suomaiduhttima ja ruoššaiduhttima dihtii.
Sámásteame oktavuođas dávjá gullo, ahte sámegielagat olgguštit sin, guđet eai máhte sámegiela. Jus juoga lea dušše sámegillii – de sii hilgut earáid. Giela seailluheame hárrái dákkár miellaguoddu šaddá hástaleaddjin.
Sámegielagat ánssášit birrasa, gos besset friddja sámástit.
Mun in háliit hilgut gean ge. Mus lea baicce justa nuppelágan oaidnu: háliidan sin, guđet eai vel máhte sámegiela, áddet sámegiela riggodaga. Háliidan olbmuid oaidnit, ahte lea ovdamunni máhttit sámegiela, ja dainna lágiin ražastit oahppat ja vuoruhit sámegiela.
Lea dehálaš ásahit positiiva ja eahpeformála giellaarenaid, gos beassá stoahkat gielain, leikošit ja gos riektačállin ii leat deháleamos. Jus ferte diibmobeali rahčat gávdnan dihte rivttes gehčosa sátnái, leago imaš, jus giellamokta nohká. Lea áibbas OK, ahte muhtumin šaddá boasttogeažus sátnái, go háhppilit čálista juoga. Muhtuminhan mii meaddit, go čállit maid eanetlogu giela. Mannebat ii leat lohpi meaddit sámegillii?
Jurdagiin stoahkat gielain lean ásahan sámegielat johtti snapchat-kontu Snaepmie. Gii beare sáhttá snáppet, muhto áidna eaktun lea, ahte ferte snáppet man nu sámegillii. Ii dárbbaš máhttit riektačállima, ii dárbbaš leat eatnigielat, lea doarvái, ahte lea juoga man háliida čájehit ja muitalit – sámegillii. Okta olmmoš snáppe ain hávil vuossárggas gitta sotnabeaivái, ja de sáddejuvvo snáppa viidásat, ja muhtun eará sámegielat joatká snáppema.
Dassážii eanaš snáppejeaddjit leamašan Norgga bealde eret, muhto gal snáppen lea beroštahttán maid Ruoŧa-, Suoma- ja Ruoššabealde. Eanetlohku snáppejeddjiin leamaš davvisámegielagat, muhto maiddái julev- ja lullisámegiella lea gullon. Sámegiella ii leat dušše davvisámegiella, ja livččiige riggodat gullat eanet iešguđet sámegielaid.
Dál Snaepmies leat badjel 600 geahčči.
Snaepmiein suohttaseamos lea, go olmmoš ii goassige dieđe, gii doppe ihtá ja maid mii beassat vásihit suinna. Ovdamearkka dihte Isák-artista, Ella Marie Hætta Isaksen, čájehii vahku iežas artistaeallima árgabeaivvi. Beasaimet láhka geahččat, go son ráhkkanii konsertii, go almmuhii ođđa lávlaga ja beasaimet juoba čuovvut su ilu, go lávlla viimmat ilmmai. Oinniimet, mo son lei lávddi duohken gealdagasas ovdal loaiddasteame. Son válddii min vel mielde lávddi ala, go lávllui!
Snaepmie bokte oaččut binnánaš sámegiela njuolga njeazzái juohke beaivve. Beasat oahpásmuvvat ođđa olbmuide, gullat sin árgabeaifearániid ja sáhtát ieš válljet, goas don lávkestat dan latnjii. Sis, geat leat oahpahallamin giela, eai álo leat liigenávccat, mat dárbbašuvvojit giela oahpahaladettiin, muhto Snaepmie-máilbmái juohkehaš sáhttá lávkestit, go orru rivttes bottoš.
Snáppedettiin šaddá dihtomielalažžan iežas gielas: lea bággu smiehttat sámegillii vaikko maid de leaš bargamin. Sámegiella ii galgga leat giella, mii dušše gullo, go leat bigálusat, muhto maiddái dalle, go leat hommámin feara maid árgabeaivválaš gulaš dat sámevuhtii dahje ii. Dušše nu sáhttá sámegiella gávdnat ođđa vugiid, sániid ja dadjanvugiid dán áiggis.
Luđe snapchat-áppa telefovdnii, ja čuovvugoađe Snaepmie. Ávžžuhan váldit oktavuođa muinna, jus háliidat videoid ja govaid bokte čájehit iežat árgabeaivvi eará sápmelaččaide ja searvat rájáid rasttildeapmái.
Sámiid álbmotbeaivve ávžžuhan snáppet lihkkodearvvuođaid, mat almmuhuvvojit Snaepmies. Dalle mii muittuhuvvot, man girjái lea Sápmi. Muittuhuvvot, ahte Sápmi lea doppe, gos gullojit sámegielat.
Ánne Márjá Guttorm Graven lea lohkan sámegiela Romssa universitehtas, ja bargá jorgaleaddjin, logaldallin ja giellabargin. Son lea ásahan johtti sámegielat snapchatkontu Snaepmie, ja sámegielat podkástta Sis-Finnmárkku syndroma. Dál sáhttá su gullat maid podkásttas Manin ja danin, man NRK Sápmi buvttada.